Kombinace lidského interpretačního projevu se špičkovou generativní hudební technologií v podání jednoho z nejuznávanějších bubeníků
Když se řekne, že v Jojo Mayerovi přijede jeden z padesáti největších bubeníků všech dob, není to jen tak nějaké reklamní plácnutí do větru. Tato pozice byla certifikována žebříčkem respektovaného oborového časopisu Modern Drummer v roce 2014.
Jeden z nejinovativnějších bubeníků Jojo Mayer ve svém novém projektu ME/MACHINE kombinuje lidský interpretační projev se špičkovou generativní hudební technologií v reálném čase, propojuje analogové bubnování s umělou inteligencí v improvizovaném duetu, kde stroj imituje člověka a člověk imituje stroj.
Kariéra Sergé „Jojo“ Mayera odstartovala na počátku 80. let, kdy jako osmnáctiletý získal místo ve skupině pianisty Montyho Alexandera, se kterým absolvoval evropské turné po významných festivalech, a dokonce se mu podařilo jednorázově doprovázet takové hvězdy, jako byli Dizzy Gillespie nebo Nina Simone. Pokračoval v jazzrockové skupině Screaming Headless Torsos a fusion kapele Intergalactic Maiden Ballet. Počátkem 90. let se Mayer přestěhoval z Evropy do New Yorku, pracoval jako sideman pro řadu různých umělců, než založil elektronický kvartet Nerve, kapelu, kde Mayer rozvinul myšlenku reverzního inženýrství – hraní strojových rytmů na akustickou bicí soupravu.
Jojo Mayer je známý tím, že spojuje jazz, drum’n’bass a jungle a v posledních desetiletích má na něj zásadní vliv elektronická hudba. ME/MACHINE je další kapitolou tohoto milostného vztahu mezi člověkem a strojem, strojem a člověkem.
Sám Mayer o novém projektu říká: „Prvotní impuls pro ME/MACHINE přišel během experimentálního nahrávání s Brianem Enem krátce před vypuknutím pandemie. Zaujaly mě důsledky, které budou mít generativní, algoritmické technologie a umělá inteligence pro budoucnost hudby a myšlení, a říkal jsem si: kdybych měl rok volna, pustil bych se do toho.“ Jojo Mayer si rok volna udělal.